O stanici

Název mezinárodně chráněné chovatelské stanice byl vyšší silou vybrán ze šesti navržených variant. Zaregistrován byl 16.10.1998 pod číslem 1338/98. Jiná síla poté zařídila, že se 28.12.98 narodil človíček mužského pohlaví – Adámek – a ne Terezka. Těžko bychom pak vysvětlovali, proč právě Adamův hrádek :o)

Na samém počátku byla naše představa o dlouhosrstých velkých psech velmi zamlžená. Věděli jsme, že by měli být inteligentní, mírumilovní a přitom ostražití, abychom se nemuseli bát o sebe, děti (které jsme tehdy teprve plánovali), ani o ně samotné :o) Chtěli jsme, aby to byli milí společníci, se kterými bychom mohli bez obav kamkoliv a kdykoliv a kteří se postarají o klid na rozlehlém dvoře i v době naší nepřítomnosti. A tak se stalo: vyřazovací metodou jsme po dlouhém vysedávání nad moudrými knihami vybrali z několika kandidátů právě hovawarta. Okouzlila nás plavá barva a zamluvili jsme si u dvou chovatelek plavou fenku (tehdy jsme také poprvé viděli dospělé „černoznakaté“ matky). Axa se narodila o měsíc a deset dní dříve než Blondýnka, takže i u nás byla „první“. Bez problémů ji přijal Dyneček – bonsai hovawart. Byl rád, že se konečně může s někým své velikosti podělit o starosti a radosti všedního dne. To ale netrvalo dlouho, neboť zatímco se Axa přehoupla přes Dyndovu kohoutkovou výšku, přišla do domu i Blondýnka. To už bylo pro Dynečka vetší sousto, neboť vytušil, že se na něj chystá „ženská převaha“ :o) I proto jsme volili psí slečny – fenky, abychom se nedotkli Dynečkova sebevědomí a neohrozili jeho pozici pána smečky. Dlouhou dobu si pozici vůdce smečky držel a možná právě proto můžeme s klidným svědomím říci, že naše smečka byla od počátku sehraná a dlouhá léta v tomto složení fungovala.

Zakladatelkou chovu byla Blondýnka, když v roce 2000 odchovala vrh „A“. V roce 2001 jsme adoptovali tříletou celočernou fenku ze Slovenska. Začátky s ní byly těžké. Tolik stresových situací, tolik překvapení…byla to velká škola. Dnes víme, že to tak mělo být a Renynka, Renatka, Renča (Wrenny Biely démon) byla členkou naší smečky do svých deseti let.

„Čtyři nebo pět, žádný rozdíl, ať jde baba k čertu“ …..zaznělo, když nás při odběru štěňátek E_vrhu doběhla paní Došlová/Samková, známa mnohým chovatelům nejen hovawartů jako expertka na rezervaci štěňat v několika stanicích zároveň. Působila přesvědčivě a přitom nás celou dobu tahala za nos. Proč to dělá, nám dodnes není jasné. Co ale jasné je – Eliška u nás zůstala. Po ní přibyl do smečky Kubík (Florián Adamův hrádek), u kterého byla ve třech měsících diagnostikována závažná vada – rozštěp nosa. Prodělal operace i kastraci a prožil s námi krásné a plnohodnotné 4 roky. Axa nás opustila v září 2004.

Dalším přírustkem do naší smečky byla Betty (Helin Šlovický vrch), kterou majitelé v roce přivedli k veterináři na utracení, protože „…je agresivní“. Původně měla putovat k našim slovenským přátelům, kteří krátce před tím o svého hovawarta přišli. Ale člověk míní a hovawart mění :-) I vrh nám dal pokračovatelku linie….Ivanku a Betty zas „J“ vrh…. na který už jen z nebeské výšky dohlíží Dyneček i Blondýnka. Ta nás v krásných 13,5 letech opustila týden po narození posledních štěňátek, ze kterých se teď těšíme nejvíce. Doma zůstal Johan a ve svých 16 měsících zazářil jako Junior Best In Group II. FCI.
Těšte se s námi a sledujte nadále životy našich hovawartů.
Děkujeme za přízeň, jaké se nám od vás dostává!